Česká národní banka poslala korunu směrem k prudkému pádu a podle prognóz s tím tak i počítá. Po oficiálním oznámení konce devizových intervencí se sice snažil guvernér Aleš Michl krok bagatelizovat s tím, že jde o formální krok a neznamená žádnou změnu v politice silné koruny, podle některých analytiků tím však trh příliš nepřesvědčil.

Ačkoliv úrokové sazby zůstaly po čtvrtečním jednání centrální banky opět beze změny, ČNB v doprovodném komentáři formálně oznámila ukončení devizových intervencí. Těmi banka od října 2022 bránila většímu oslabení a výkyvům na koruně. Devizové intervence ČNB neprovádí již několik měsíců, platil však stále „příslib“ zasáhnout. A podle analytika XTB Štěpána Hájka šlo pro zahraniční investory o jeden z argumentů, proč korunu držet.

Podle některých analytiků tak trh tuto „formalitu“ nepřijal přímo pozitivně a chybějící záruka může korunu učinit citlivější na útoky spekulantů. „Koruně nakonec nedokázaly výrazněji pomoci ani relativně jestřábí komentáře Aleše Michla. "Předpokládáme, že se koruna sice může v nejbližších seancích stabilizovat, zůstane však bez ,záruk‘ ČNB o poznání zranitelnější vůči jakýmkoliv výkyvům v globální náladě. Ostatně i nová prognóza ČNB ukazuje, že centrální banka je ochotna tolerovat zejména v roce 2024 ještě o poznání slabší korunu,“ podotkli například také analytici na webu Patria.cz. Podle nové prognózy ČNB počítá v roce 2024 oslabení koruny na 24,7 Kč/EUR.

Analytici však také upozorňují, že jsou signály ze strany ČNB nejednoznačné. „Jde o krok v duchu hesla ,vlk se nažral a koza vlastně zůstala celá‘“, komentoval krok hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Přes formální ukončení svého závazku intervenovat totiž ČNB i nadále deklaruje připravenost zasáhnout proti výrazným výkyvům v kursu koruny, které by mohly ohrožovat cenovou nebo finanční stabilitu. ČNB však zjevně míní, že inflační tlaky v tuzemské ekonomice již polevily natolik, že si může dovolit – byť opatrně, neboť zatím spíše opravdu jen formálně – svoji intervenci, jež měla od loňského listopadu podobu čistě slovní intervence, ukončit,“ dodal Lukáš Kovanda. Podle něj krokem ČNB signalizuje, že opouští režim vysokého nasazení v boji s inflací a na přelomu roku míří ke snižování základní úrokové sazby.

Naopak podle analytika Cyrrusu Víta Hradila je i formální ukončení intervenčního režimu poměrně silný signál. Koruna sice za normálních okolností není usměrňována centrální bankou a z tohoto pohledu tedy jde o návrat k normálu, v aktuální situaci právě na silnou korunu bankovní rada významně spoléhala při své snaze o zkrocení inflace. Členům bankovní rady muselo být zřejmé, že formálním ukončením intervenčního režimu mohou českou měnu dostat pod tlak, poznamenal.

Oslabování měny může naopak udělat radost českým exportérům. „Případné oslabení o jednu korunu na 25 korun za euro si myslím, že by většina českých podniků, zejména těch exportně orientovaných, ocenila,“ řekl České televizi investiční stratég společnosti Conseq Michal Stupavský.