Budeme mít o něco vyšší jednu daň. Sice o málo a sice ji už dnes odvádí velká většina českého obyvatelstva, ale napříště už před ní nebude úniku. Pětikoalice se podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) dohodla na zvýšení koncesionářského poplatku České televizi ze 135 na 160 a Českému rozhlasu ze 45 na 55 korun. Dohodla se i na rozšíření skupiny plátců. Dosud bylo možné poplatkům se vyhnout čestným prohlášením: Nemám televizi. Nově se za přijímač považuje i osobní počítač nebo mobilní telefon, stačí jeden přístup na internet v domácnosti. Je to tedy daň za přístup na internet. Obklíčení bude prakticky úplné. Člověk by musel místopřísežně prohlásit, že nedisponuje ani smartphonem, ani počítačem – a skoro každý by lhal.

Lobbisté z ČT po léta argumentovali tím, že na jejich zboží mohou přes internet parazitovat i neplatiči. Tady ovšem vzniká povinnost platit i lidem, kteří o veřejnoprávní vysílání mají nulový zájem – a to je z principu špatně. Šedou zónu parazitů na internetu, která Českou televizi tak iritovala, by šlo odstranit tak, že televize i rozhlas svoje produkty na internetu zpřístupní právě jen koncesionářům, že se fakticky zařadí po bok Netflixu nebo různých soukromých podcastů.

Ale tady jde o jistotu příjmů pro ČT a ČRo. Pětikoalice, která letos v lednu ulevila firmám od EET zpravidla několik stovek měsíčně, bude tuto novou daň vymáhat i od firem nad pět zaměstnanců. Čím víc zaměstnanců, tím vyšší bude poplatek. Definitivně se daný koeficient teprve určí, ale u středně velkých firem tato veřejnoprávní daň půjde do tisíců. Strop má podle neoficiálních zpráv být stanoven na 230 tisíc korun ročně, týkal by se firem nad tisíc zaměstnanců. Co by pětikoalice neudělala pro úlevu podnikatelům za časů recese, pardon, už jenom stagnace?

A pokud jde o domácnosti, za těmi obklíčenými bychom si neměli představovat jen škudlily, co si pro 215 korun měsíčně dají vrtat koleno – byť i na takový postoj má právo každý bez ohledu na svou ekonomickou situaci, nehledě na téměř deset procent rodin, jejichž měsíční příjem nedosahuje 37 tisíc korun (medián mezd) a které po zaplacení výdajů ušetří podle studie PAQ Research v průměru 700 korun měsíčně.

Kromě nich žije mezi námi i skupina lidí, kterým se příčí platit televizi z politických důvodů. Veřejnoprávní zpravodajství dosáhlo kdysi nepředstavitelné tendenčnosti. Především za covidu se podílelo na šíření paniky a spolu s Babišovou vládou zastrašovalo diváky a skandalizovalo disentní hlasy. Dodnes u všech důležitějších témat veřejnoprávní pluralitu, tento zákonem předepsaný úkol dát prostor různým pohledům a opomíjeným informacím, plní lépe soukromá CNN Prima News. A lidé, jimž tento skandální stav vadí, teď mají sami přispívat na kvazilékařské výzkumy, které na nich coby odpůrcích jediné správné perspektivy pořádá takový Český rozhlas (Společnost nedůvěry).

Když byly strany pětikoalice v opozici, rezonoval mezi jejich politiky argument, že v době, kdy má předseda vlády svou mediální divizi, si veřejnoprávní žurnalistika zaslouží ochranu. Byla to pravda, ale už není, definitivně od minulého týdne, kdy Agrofert svá média prodal. Spatřili jsme holý základ: strany pětikoalice a veřejnoprávní média dnes společně vytvářejí režim.