Už několik dní mají firmy v České republice možnost zažádat si o podporu nákupu aut s elektrickým nebo vodíkovým pohonem a pořízení nebo výstavbu dobíjecích stanic. Celkem se v nové výzvě ministerstva průmyslu a obchodu plánuje utratit až 1,95 miliardy korun, záleží ale na tom, z čí kapsy. Pokud totiž nebude zájem, neproplatí program Evropská unie. Na tom, jak dobře jsou podmínky nastavené, se jednotliví hráči ale úplně neshodnou.

Resort průmyslu předpokládá, že žádosti budou moci malé, střední a velké podniky podávat od 1. ledna 2024 do 30. září 2025. Program „Záruka Elektromobilita – I. výzva“ je financován z Národního plánu obnovy, tedy z evropských fondů.

„Automobilový průmysl je páteří naší ekonomiky. Udržet tempo s rozvojem elektromobility je proto jedním z důležitých úkolů pro české hospodářství. Proto jsme připravili výzvu jak na podporu nákupu elektromobilů v hodnotě 1,65 miliardy korun, tak pořízení a výstavbu dobíjecích stanic za 300 milionů korun. Podpora se skládá z bankovní záruky za komerční úvěr a finančního příspěvku podle typu vozu,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Podpora bude poskytována formou bankovní záruky za komerční úvěr a finančním příspěvkem prostřednictvím Národní rozvojové banky (NRB). Ta poskytne záruku podnikatelům za úvěr od financujícího subjektu, prostřednictvím kterého si vůz a dobíjecí stanici pořídí. Záruku lze poskytnout až do výše 70 procent jistiny. V případě pořízení například osobního vozu může rozvojová banka poskytnout záruku za úvěr od 300 tisíc do 1,5 milionu korun, uvádí ministerstvo.

Maximální finanční příspěvek může být až 200 tisíc korun u osobních elektromobilů, 300 tisíc korun u nákladních či vodíkových vozů, a 50 až 150 tisíc korun u pořízení dobíjecích stanic dle typu a výkonu. V celkovém objemu je 1,65 miliardy korun z 1,95 miliardy určeno na samotné vozy, dalších 300 milionů pak na nabíječky.

Nestačí, říkají leasingové firmy

Podmínkou je, aby se takto podpořil prodej alespoň 4555 aut. Pak může ministerstvo požádat Evropskou komisi, aby finance proplatila. Úřad si je úspěchem jistý. „Podání žádostí bude snadné, stejně tak jsme nastavili poměrně benevolentní podmínky pro žadatele. Proto očekáváme, že se celá podpora beze zbytku vyčerpá,“ říká vrchní ředitel sekce fondů Evropské unie Marian Piecha.

Na tom ale shoda úplně nepanuje. Leasingové společnosti se například vůči podobě výzvy vymezují a nabízejí svou alternativu. Podle nich je forma bankovní záruky a finančního příspěvku nedostatečná a složitá.

„Možnost využít dotace je pro podnikatele rozhodně obrovskou motivací, ale dotace mohou pokrýt pouze menší část investic potřebných k přechodu na elektromobilitu. Raiffeisen – Leasing spouští produkt, který firmám nově nabízí kompletní úvěrové financování nových elektromobilů včetně dobíjecí infrastruktury s využitím maximální výše dotací až 300 000 korun na jeden vůz s nulovou akontací,“ uvádí Jaroslav Kumbera, ředitel oddělení autofinancování Raiffeisen – Leasing.

Optimističtější je naopak Vít Havelka z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, který se elektromobilům věnuje několik let. „Myslím si, že o to zájem bude. Jsou velké firmy typu bank, které elektromobily pořizují, protože se tím prezentují, a tohle jim to umožní. Rozhodně bych se nebál toho, že by ty peníze někde zůstaly. Podíl elektromobilů na českém trhu má růst. Spíš je otázkou, zda to dostanou firmy, které to potřebují. Jestli nedojde k tomu, že si tím někteří budou vylepšovat účetnictví,“ varuje.

Klíčové dotace

Různé formy dotací a pobídek mnozí označují za klíčový motivační prvek. Stalo se totiž v minulosti i ve státech západní Evropy, že zájem o elektromobily dramaticky spadl v momentě, kdy vlády pobídky zrušily nebo omezily. Příkladem bylo například Německo.

Podle Zdeňka Petzla, výkonného ředitele Sdružení automobilového průmyslu, je pořád problémem především vyšší pořizovací cena, ale také tlaky na rychlý přechod k „zelenějším“ druhům pohonu. „Jsme přesvědčeni, že v současné fázi je systémová podpora čisté mobility ze strany vlád nadále nezbytná. Velmi dobrým příkladem je pozitivní opatření ministra Stanjury, konkrétně snížení daňové zátěže zaměstnance využívající služební vůz i pro osobní cesty,“ sdělil deníku Echo24.

Další překážkou je i to, že pobídky jsou často směřované primárně na firmy. „V podmínkách České republiky, kdy zhruba dvě třetiny vozidel jsou registrovány na firmy a v případě elektromobilů je to až 90 procent, rozumím tomu, že úvahy o pobídkách směřují zejména na tento segment,“ míní Petzl. Podle něj by ale bylo dobré i to, kdyby stát nezapomínal na běžné občany, třeba majitele domů se solárními panely.

S Petzlem částečně souhlasí generální ředitel české Kia Arnošt Barna. „Dotace na nákup elektromobilu je v této oblasti naprosto zásadní. Rychlejší rozvoj elektromobility na západních trzích byl mnohdy dán právě tím, že místní vlády nákup elektromobilů podpořily, a to většinou částkami mezi 100 a 300 tisíci korunami na jeden kus,“ uvedl v nedávném rozhovoru.

Podle něj je struktura trhu v Česku nicméně jiná než na Západě. „Z celkového trhu firemní zákazníci nakupují 75 procent automobilů a jen 25 procent si kupují jednotlivci ze svých zdaněných příjmů. Proto bych v našem případě považoval za klíčovou podporu nákupu elektromobilů pro firmy, protože se dá předpokládat, že soukromí uživatelé si najdou cestu k elektromobilům právě přes ojeté vozy, které si nejdříve pořídí firmy a po 3 až 5 letech tyto vozy vyřadí a umožní přístup k těmto vozům za rozumnou cenu běžným zákazníkům,“ dodává.

Česko je pozadu

Česká republika nikdy nepatřila k baštám elektromobility. Podle nedávných dat Centra dopravního výzkumu pod ministerstvem dopravy bylo k 30. září 2023 v tuzemsku registrováno 20 323 osobních bateriových aut. V mezinárdním srovnání pak Česko skončilo v podílu registrací nových osobních bateriových elektrických vozidel mezi zeměmi Evropské unie s 2,8 procenty, před Slovenskem na předposledním místě. Dlouhodobě také patříme k zemím s nejvyšším podílem vozů se spalovacími motory.