ISTANBULSKÁ ÚMLUVA

Senátoři odmítli Istanbulskou úmluvu o potírání násilí na ženách

ISTANBULSKÁ ÚMLUVA
Senátoři odmítli Istanbulskou úmluvu o potírání násilí na ženách

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Senát ve středu večer těsnou většinou neschválil Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí. Pro souhlas s její ratifikaci bylo jen 34 ze 71 přítomných senátorů, k přijetí chyběly dva hlasy. Schvalování předcházela téměř sedmihodinová debata, v níž se střetli zastánci a odpůrci úmluvy.

Česko tak bude patřit mezi menšinu zemí, které takzvanou Istanbulskou úmluvu sice podepsaly, ale neratifikovaly. K dosažení souhlasného postoje horní parlamentní komory s úmluvou, která vyvolává spory mezi liberální a konzervativní částí společnosti, nepomohl ani odpolední apel prezidenta Petra Pavla, ani závěrečné emotivní vystoupení předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS).

Úmluvu podle záznamu hlasování podpořili především členové senátorských klubů Starostů a SEN21 s Piráty spolu s 11 členy klubu ODS a TOP 09 a jednotlivci z dalších frakcí. Proti byli většinově lidovečtí senátoři, členové klubu ANO a SOCDEM s 15 členy klubu ODS a TOP 09 a všemi třemi nezařazenými senátory.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) označil rozhodnutí Senátu za "mezinárodní ostudu". Z Istanbulské úmluvy se podle ministra udělal strašák "tradičních" českých rodin a i přes velké úsilí podporovatelů úmluvy se už kormidlo nepodařilo otočit. "Fakt mě to štve a mrzí, protože dáváme ženám a dívkám velmi špatný signál, že nepovažujeme za potřebné chránit oběti domácího násilí," dodal.

Odpůrci úmluvy se obávali dopadů úmluvy na společnost a zastírání jejích skutečných cílů. Mezi ně zařadili odklon od standardního pojetí muže a ženy, vnucování genderové ideologie nebo snahu nevládních organizací vynutit si na státu finanční příspěvky pro naplňování úmluvy. Poukazovali na to, že přijetím úmluvy se nesnížil počet násilných případů v zemích, které ji ratifikovaly.

Podporovatelé úmluvy argumentovali většinou přehlížením domácího násilí a násilí na ženách, špatnou praxí soudů, které prý v polovině případů znásilnění trestají pachatele jen podmínkou, nebo sekundární viktimizací čili druhotným zraňování oběti. Kritiky obviňovali z dezinterpretace úmluvy a používání nesmyslných argumentů. Připomínali, že přijetím úmluvy by se Česko zařadilo k pokrokovým zemím.

,

25. ledna 2024