Přistávací modul Vikrám indické sondy Čandrájan-3 dnes dosedl na povrch Měsíce, ukázal živý přenos indické vesmírné agentury. Indie se tak po Spojených státech, Rusku (Sovětském svazu) a Číně stala teprve čtvrtou zemí světa, která úspěšně dopravila své zařízení na Měsíc, a první, které se podařilo přistát v blízkosti jeho jižního pólu.

"Indie je na Měsíci," prohlásil šéf Indické organizace pro kosmický výzkum (ISRO) Šrídhar Panikkar Sómnáth bezprostředně po dosednutí modulu na Měsíc.

S přistáním v málo prozkoumané oblasti u jižního pólu Měsíce chtělo Indii v minulých dnech předstihnout Rusko. Jeho modul Luna-25 se ale podle nedělního oznámení agentury Roskosmos vymkl kontrole a narazil do měsíčního povrchu.

V médiích se již objevil první snímek, který indický modul Vikrám poslal po přistání. Je na něm vidět jedna noha přistávacího modulu i jeho stín. "Snímek pořídil fotoaparát zařízení poté, co úspěšně dosedlo na relativně plochou část měsíčního povrchu," uvedla indická vesmírná agentura na sociální síti X, dříve Twitter. Modul poslal také další snímky, které pořídil během sestupu k Měsíci.

Podle agentury Reuters lidé po celé Indii přistání u televizních obrazovek napjatě sledovali a mnozí během přistávacího manévru odříkávali modlitby. Za bezpečné přistání se modlily zástupy dětí na březích pro hinduisty posvátné řeky Gangy a modlitby za úspěch mise nabízely i některé mešity v zemi.

"Toto je vítězný pokřik nové Indie," uvedl indický premiér Naréndra Módí, který přistání modulu sledoval z Jihoafrické republiky, kde se účastní summitu zemí BRICS. Indická vláda doufá, že úspěch mise povzbudí investice do startů soukromých kosmických lodí a souvisejících satelitních projektů.

Z bezposádkového modulu má nyní vyjet šestikolové robotické vozítko, které bude zkoumat měsíční povrch a posílat data a fotografie na Zemi. Tmavé krátery v oblasti jižního pólu by podle vědců mohly skrývat zmrzlou vodu, což by podpořilo plány na budoucí osídlení přirozené oběžnice Země. Vozítko nazvané Pragján, což v sanskrtu znamená "moudrost", váží 26 kilogramů, je poháněno solární energií a jeho životnost je plánována nejméně na jeden lunární den, což je asi 14 pozemských dní.

Mezi těmi, kdo Indii k úspěšné misi poblahopřáli, byli představitelé amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), Evropské kosmické agentury (ESA) či ruský prezident Vladimir Putin.

"Přistání na jižním pólu (Měsíce) Indii prakticky umožní prozkoumat, zda se na Měsíci nachází zmrzlá voda. A to je velmi důležité pro sběr dat a vědecké poznání o geologii Měsíce," řekla Carla Filoticová, výkonná ředitelka konzultační společnosti SpaceTec Partners.

Indii se přistání na Měsíci podařilo na druhý pokus. V září 2019 se modul sondy Čandrájan-2, která kolem Měsíce obíhá dodnes, krátce před přistáním jen dva kilometry nad povrchem odmlčel. Havárie byla podle ISRO způsobena závadou softwaru.