Kafka v nás 

Franz Kafka inspiroval mnoho českých spisovatelů. Jak se k němu vztahují současní čeští autoři, jak si vykládají jeho texty? Čím je ovlivnil, čím je irituje? O svém vztahu ke Kafkovu dílu promluví autoři zastupující rozdílné podoby prózy – Magdaléna Platzová, Viktorie Hanišová, Stanislav Biler.

Franz Kafka a současní čeští autoři, Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha, 27. 2. 2024.

Umělecký zážitek v botanické

Na výstavě v pražské botanické zahradě najdete květy, které jinde nerostou. Skleník Fata Morgana osídlilo na 130 objektů rostlin, hub a zvířat z použitých PET lahví. Jejich autorkou je sochařka Veronika Richterová. Vytvořila neobyčejné květy orchidejí, strelícií nebo lotosů. Rostlinný svět doplní různí živočichové.

Nová PET Tropicana, Botanická zahrada Praha, do 7. 4. 2024.

Pochmurný Serotonin

Šestačtyřicetiletý Florent-Claude se ocitá v naléhavé prázdnotě. Ze dne na den zpřetrhá veškeré aktuální pracovní i osobní vazby a vzdává se všech praktických komponent svého života. Zinscenuje několik reálných i fantazmagorických setkání se svými bývalými partnerkami i sebou samým, aby mohl doklopýtat k nevyhnutelné pointě.

Michel Houellebecq: Serotonin, MeetFactory, Praha, 18. 2. 2024.

Dvě grafické výstavy

Galerie Benedikta Rejta v Lounech představí dvě paralelní grafické výstavy – práce Františka Tichého a Dalibora Smutného. Svět cirkusu, který Tichý na svých grafických listech vytvořil, je temný a čarovně přitažlivý zároveň. Doménou Smutného je mezzotinta, časově náročná grafická technika tisku z hloubky.

Tichý, Smutný, Galerie Benedikta Rejta, Louny, 22. 2. – 28. 4. 2024.

Drama lidských citů

Dva extrémní přístupy k životu a spletité mezigenerační vztahy dvou rodin zachycuje film ze současnosti Sucho, který režíroval Bohdan Sláma. Role dvou dominantních otců, do jejichž sousedských sporů vstoupí láska vlastních dětí, ztvárnili Martin Pechlát a Marek Daniel. Naději na zdravení vztahů i krajiny vkládá Sláma do mladé generace.

Sucho, režie: Bohdan Sláma, premiéra: 15. 2. 2024.

Klinické povídky britského lékaře

Oliver Sacks je dnes možná nejslavnější neuropsycholog na světě. Jeho povídky nejsou jen nezúčastněné kazuistiky kuriózních případů. Autor v nich totiž popisuje životy, nemoci i odlišnosti svých pacientů s neobvyklou mírou empatie a představuje je jako hluboce lidské bytosti.

Oliver Sacks: Muž, který si pletl manželku s kloboukem, přeložila Alena Čechová, Portál, 272 str.

Příběhy hrůzy a hrdinství

Válka nejkrutěji dopadá na ty nejzranitelnější. A to nejen ve svých nepřímých důsledcích, ale i cíleně, se záměrem morálně a lidsky rozložit, zastrašit, ponížit. Řeč je o znásilnění a dalších formách sexuálního násilí, které armády, milice a teroristické skupiny využívají jako strategické zbraně.

Christina Lamb: Naše těla, jejich bojiště, přeložila Adéla Bartlová, Host, 429 str.

Vizionářský román

Osmnáctiletého britského aristokrata Edwina St. Andrewa poslali rodiče v roce 1912 za Atlantik, aby už nemuseli poslouchat jeho nekonvenční názory. Uprostřed kanadské divočiny však mladík prožije něco, co jím hluboce otřese… Interpreti: Jana Plodková, Veronika Lazorčáková, Miloslav Mejzlík, Ondřej Novák.

Emily St. John Mandelová: Moře klidu, OneHotBook, 6 hod. 30 min.