ZEMĚTŘESENÍ

Zemětřesení v Maroku bylo nejsilnější za sto let. Katastrofa si už vyžádala přes 1000 mrtvých

ZEMĚTŘESENÍ
Zemětřesení v Maroku bylo nejsilnější za sto let. Katastrofa si už vyžádala přes 1000 mrtvých

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Páteční zemětřesení bylo nejsilnější v Maroku za posledních 100 let, šlo o vzácné vnitrodeskové zemětřesení. Uvedl to seizmolog Jan Zedník z Geofyzikálního ústavu Akademie věd. Ohnisko zemětřesení bylo v hloubce 18,5 kilometru, zhruba 70 kilometrů jihozápadně od Marrákeše a 60 kilometrů severovýchodně od města Tarúdant. V 15:00 SEČ vystoupal počet mrtvých nad tisíc.

„Zemětřesení nebylo na okraji tektonické desky, ale bylo to vnitrodeskové zemětřesení, které je vzácné. Napětí se tam hromadí pomaleji a povědomí o tom, kde může takové zemětřesení být, je daleko menší než na tom aktivním okraji (tektonické desky),“ řekl Zedník.

Americká geologická služba USGS uvedla, že zemětřesení mělo v době úderu předběžnou sílu 6,8 stupně Richterovy škály. Marocká Národní seizmická monitorovací a výstražná síť naměřila sílu sedm stupňů. Rozdíly v počátečních měřeních bývají běžné. O síle zemětřesení svědčí fakt, že ho zaznamenali lidé i v Evropě, řekl Zedník.

„Bylo to poměrně silné zemětřesení, a to i na oblasti, které jsou připravené na takto silné otřesy, což Maroko rozhodně není, protože za posledních 100 let tam žádný takový otřes nebyl,“ řekl seizmolog.

Nejtragičtější zemětřesení v historii bylo podle Zedníka v roce 1960 v přístavu Agádír, který leží na západním okraji pohoří Vysoký Atlas. Mělo tehdy sílu 5,8 stupně, o jednotku nižší než to, které bylo zaznamenáno v pátek. Agádírské zemětřesení mělo několik tisíc obětí a způsobilo i velké materiální škody.

Po katastrofálním zemětřesení úřady změnily nařízení týkající se výstavby budov v Maroku. Mnoho objektů, zejména venkovských, však ani dnes nedokáže odolat silným otřesům půdy.

„Zemětřesení je vždy důsledkem hromadění napětí v zemské kůře, případně v zemském plášti, když je to hlouběji. Tady došlo k pohybu na jednom z mnoha zlomů, kterými je pohoří Atlas protkáno. Uvidíme až z dalších pozorování, jaká zlomová linie to je,“ řekl. „Síť zlomů v Atlasu je docela hustá, jsou tam dvě linie, které se protínají. Myslím si, že nikdo neví, která linie je seizmicky aktivní a jestli praskne za 100 let nebo jestli zůstane bez jakékoliv aktivity,“ dodal.

, lnv

9. září 2023