Co prozradily ruské „volby“

Konec hry na demokracii

Co prozradily ruské „volby“
Konec hry na demokracii

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Vladimir Putin popáté vyhrál prezidentské volby. Při účasti 74,22 % získal přes 87 % hlasů. Tedy to jsou oficiální výsledky. Málokdo je totiž považuje za svobodné a spravedlivé. Žádnému relevantnímu oponentovi nebylo dovoleno kandidovat. Volby doprovázela přítomnost represivních složek. Na okupovaných územích na Ukrajině probíhaly přímo pod dohledem armády. Miliony státních zaměstnanců a studentů musely volit povinně. A hlavně v Rusku stále platí Stalinova poučka: „Není důležité, jak kdo hlasuje, ale kdo hlasy sčítá.“

Kvůli všeobecným manipulacím se z ruských voleb jen těžko něco vyvozuje. Například režim se chlubí vysokou volební účastí, která stoupla o 6,7 procentního bodu. Podle něj je to signál, že lidé přišli hromadně k volbách vyjádřit Putinovi přízeň. Opozice tvrdí, že jde naopak o signál nespokojenosti s Putinem. Zorganizovala protest: protiputinovští Rusové měli dorazit k urnám v pravé poledne, aby bylo jasné, jak hlasují. Následně vhodili na protest neplatný lístek. Takto například hlasovala (v zahraničí) Julija Navalná, manželka nedávno v ruském vězení zemřelého opozičního předáka Alexeje Navalného.

V minulosti některé volby Putin doopravdy vyhrál, možná i všechny, jen výsledky byly značně přifouknuté. Putin se ale snažil dbát na to, aby Rusko vykazovalo aspoň vnější znaky právního státu. Po odsloužení prvních dvou mandátů za sebe na jedno volební období nasadil Dmitrije Medveděva, aby dostál liteře ústavy. A dával si pozor, aby oficiální výsledky nebyly směšně vysoké. Většinou se pohybovaly od nějakých 65 % do cca 70 %. V posledních volbách v roce 2018 si Putin přisoudil 77,5 %. Výsledky přes 87 % jsou důkazem, že Putina nějaké dbaní na demokratických proprietách již nezajímá. Podle experta na Rusko Marka Galeottiho je tím dokonáno přetvoření Ruska v banánovou republiku.

V autoritářském státě, jako je Rusko, nelze brát průzkumy veřejného mínění příliš vážně, je ale zajímavé, že i tak přisuzovaly Putinovi mnohem menší výhru, nějakých 55 až 65 %. Jeho až stachanovský výsledek je obzvlášť do očí bijící. Jde také o neobvykle velké ponížení „opozice“.

Proti Putinovi bylo dovoleno kandidovat pouze „strukturální opozici“, tedy stranám a lidem, kteří ve skutečnosti režim nijak neohrožují. Vždy jim ale dovolil udělat nějaký respektuhodný výsledek. Tradičně druzí komunisté mívali 11 % až přes 17 % hlasů. Nyní jejich kandidát získal 4,3 %. Putin tak své loutky nejen porazil, ale rovnou ponížil. A to není nikomu příjemné.

Znovu to jde interpretovat dvojím způsobem. Putin se cítí natolik silný, že si může dovolit nehrát demokratické představení. Určitě roli hraje i válka na Ukrajině. Ta naprosto zpřetrhala vazby se Západem a Putin již na něj nemusí brát ohled.

Druhé vysvětlení je, že je to naopak známka Putinovy slabosti. Volby v Rusku slouží jako legitimizační rituál. Mají ukázat, že vládce má stále podporu lidu. Hlavně ale mají odradit opozici. Velký podíl oficiálních hlasů měl opozičníkům naznačit, že jsou v menšině, a tím je umlčet. Víc než 87 % může být i důsledkem toho, že potřeba marginalizovat opozici je větší než normálně.

To je pocit, který může nabudit některé zpravodajství z Ruska. Davy před volebními místnostmi v poledne a hlášení o barvě vylité do volebních uren navozují atmosféru rozsáhlých protestů proti Kremlu. Ve skutečnosti stále jde o pár statečných. Ať je Putinova obří „výhra“ důsledkem jeho síly, nebo naopak slabosti, pro obyčejné Rusy to tak jako tak znamená utužení režimu. Mluví se například o další vlně mobilizace, která byla posunuta, aby neohrozila klid voleb.

V souvislosti s ruskými volbami stojí za připomenutí ještě dvě okolnosti. Hlasování probíhalo i na ukrajinských územích okupovaným Ruskem. Moskva je považuje za své teritorium a je to další náznak, že k nějakým ústupkům jen tak svolná nebude.

Zadruhé Rusové mohli hlasovat i elektronicky. Tato technologická vymoženost usnadňuje režimu falšování voleb. Přepsat nějaká čísla v systému je přece jenom jednodušší než manipulovat s desetitisíci papírových lístků. Až u nás někdo zas přijde s nápadem elektronických voleb, lze oprávněně namítnout, že takto se volí v Rusku.

21. března 2024